Mé předsevzetí

Novoroční předsevzetí? Dávat si ho či nedávat? Můžu mít novoroční předsevzetí, i když jej nesnáším, a proto si žádné nedávám? A jaké je tedy mé novoroční předsevzetí?

Novoroční předsevzetí ve smyslu, že začnu dělat to a to, a zavazuji se dělat to například každý den či týden, si opravdu nedávám. A to i přesto, že řád v životě potřebuji a dělá mi velmi dobře. Například přes 22 let každý den medituji, a to i bez novoročního předsevzetí.

Předsevzetí si nedávám, protože přirozené fungování mé vůle je velmi proměnlivé. Vím to o sobě díky nauce Human Design a má zkušenost se sebou to potvrzuje. Mé předsevzetí za pár týdnů či měsíců už nemusí být v souladu s tím, co opravdu potřebuji. Když si dám předsevzetí, mohou nastat 3 možné scénáře. Dodržím ho a budu mít pocit uspokojení. Nedodržím ho, třeba právě z důvodu proměny okolností a stejně můžu mít pocit selhání. Anebo vůbec nejhorší varianta je, že ho dodržím bez ohledu na to, zda je pro mě ještě aktuální, jen abych ho dodržel. Já tlak na sebe, ať zevnitř či zvenčí, těžko snáším. Pokud je nějaká aktivita v souladu s tím, co skutečně potřebuji a svět potřebuje, budu ji konat i bez předsevzetí.

Předsevzetí si tedy nedávám, ale mám pro tento rok konkrétní záměry. Záměr pro mě není tak zavazující, cítím se s ním svobodně. Jedním z mých záměrů je více sdílet své zkušenosti a poznání. Je v souladu s mým transformačním procesem. Po fázi několikaletého zanoření se do sebe, jsem ve fázi vynoření. To, co jsem v zanoření objevil a co se skrze mě projevuje, jsem přesvědčen, že není určeno jen pro mě. A proto, musím přiznat, tady vlastně cítím určitý závazek vůči sobě i okolnímu světu. Závazek nenechat si zkušenost, kterou jsem prošel, a poznání z ní vycházející jen po sebe, závazek podělit se. Vnitřní síla, která se ve mně osobní transformací probudila, mě přirozeně a sama vede k plnění tohoto závazku. Proto se s tímto novoročním předsevzetím cítím skvěle.